Sněhulák.

Josef Václav Sládek

Obří tělo, mračný zrak, venku stojí sněhulák; mráz-li pálí, vichr duje, sněhulák se pošklebuje: „Dobře tak!“ Sněhuláčku, jak se máš? tak zlý nejsi, jak se zdáš, – hrozíš, dokud sníh nejihne, ale jaro to ti střihne na rubáš! Sněhuláčku ubohý, nebudeš moct na nohy, až jen slunko teple svitne, to tě, sněhuláčku, chytne za rohy! Budeš pryč jak na koni, skřivánek ti zazvoní, mušky budou hráti tobě a fialky na tvém hrobě zavoní. –

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

539. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARO V ZIMĚ. (Adolf Bogner)
  2. Sonet při lektuře. (Josef Svatopluk Machar)
  3. III. Zima jde, ó nejde, letí (Herma Pilbauerová)
  4. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  5. ať... (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Pohádka o knížecím člověku. (Antonín Koukl)
  7. Sněhulka. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Chata v zimě. (Vojtěch Pakosta)
  9. II. Sněhulák. (Vojtěch Pakosta)
  10. V zimním soumraku. (Josef Václav Sládek)