Tvůj obraz.

Josef Václav Sládek

Tvůj obraz zjevil přede mnou se v noční, hluboké tiši – já nevěděl, zdalis to ty, neb anděl s nebeských výší. Tak zářila jsi skvělostí v tom sněžném, unylném zjevu, však stála jsi tu smutna tak, tak dumná a bez úsměvu. A do očí’s mi hleděla – to nebyl pohled z té země! – já věděl, že to všechno sen, však též, že přišla jsi ke mně. To nebyl anděl, anděl tak být nemůž’ bez naděje, a přec kdy’s šla, já děl: To v dál můj strážný anděl spěje. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

224. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  2. 147. Víš, kde kraj jest nejkrásnější světa? (František Sušil)
  3. XIII. Rád se nořím v jasné oko, (Josef Kalus)
  4. SNĚNÍ BÁSNICKÉ. (Karel Sabina)
  5. V. (Xaver Dvořák)
  6. 38. Ty, drahé dítě, jest-li s hůry (Josef Kuchař)
  7. Hvězda. (Anna Vlastimila Růžičková)
  8. 6. únor 1865 (Jan Neruda)
  9. XIX. Vy světel zřídla hvězdnatá, (Vítězslav Hálek)
  10. Má vlast. (Josef Krasoslav Chmelenský)