POD sivým bukem v pralesové houšti(J5f)
v bořivé zemi jáma zapadlá(J5m)
spleť kořenů jak mříž se do ní spouští(J5f)
a mech a ostružina uvadlá(J5m)
se klenou tu jak víko nad truhlou(J5m)
Bohdejž už dopadlo děl druh můj starý(J5f)
a jasan vryl se v půdu utuhlou(J5m)
a nepustil co dole chytí v spáry(J5f)
před soudným dnem Pak drsně Brachu vari(J5f)
Co jest A on jen vlek mne z huštiny(J5m)
až stanuli jsme lesa na pokraji(J5f)
Pak děl Věc proklatou ta houšť zde tají(J5f)
a k pochopení mním jste ještě mladý(J5f)
co skrvavené značí šediny(J5m)
A dál Já nic jen jediný muž tady(J5f)
by směl vám vyprávět tu příhodu(J5m)
to jest když chtěl by mít se k odchodu(J5m)
tam kde už ani zmije nevděku(J5m)
znov nemůž zabit srdce v člověku(J5m)
Však starý muž je dosud jako buk(J5m)
jejž vidíte tam u té farmy čnět(J5m)
ač byl mu hrom už střískal mnohou snět(J5m)
a mnohou schromil nezvedený kluk(J5m)
Zimní večer sníh se jen(T4m)
chumelí a bělá(T3f)
tam kde stojí u lesa(T4m)
farma osamělá(T3f)
Sníh se kupí u vrátek(T4m)
u oken a prahu(T3f)
nikdo z blízka z daleka(T4m)
nenajde sem dráhu(T3f)
Na okénku zamrzlém(T4m)
stín a zář se mění(T3f)
v jizbě smutno ticho tak(T4m)
jako po vymření(T3f)
U ohniště stařena(T4m)
ruce v klínu svírá(T3f)
hledí jako v mrákotě(T4m)
do prázdného čira(T3f)
V koutě sotva vidět jej(T4m)
dýmu pro oblaka(T3f)
sedí starý naslouchá(T4m)
kyvadlo jak cvaká(T3f)
Ani tomu hosti dnes(T4m)
nezdá se k nám radno(T3f)
nemyslíte pantáto(T4m)
že tu trochu chladno(T3f)
Starý dýmá těžko dnes(T4m)
neví kde to vězí(T3f)
myslí tak dva zaváté(T4m)
v lese na pařezy(T3f)
Neslyšíte pantáto(T4m)
jak to praská v buku(T3f)
Eh to jenom v krbu tak(T4m)
z bukových těch suků(T3f)
Nezdá se vám pantáto(T4m)
už po kolikáté(T3f)
že to ťuká na okno(T4m)
Pořád něco máte(T3f)
Daleko ni široko(T4m)
živá duše blízká(T3f)
Myslí však Už zas se jí(T4m)
po tom mrtvém stýská(T3f)
Aj tedy přec ač zaváto(J4m)
tím vzácnější jsou návštěvy(J4m)
což neřekla jsem pantáto(J4m)
že na okénko ťuká to(J4m)
A starý vážně Toť se ví(J4m)
Ten samovárek s komína(J4m)
si s větrem kloktá šveholí(J4m)
že cizina je cizina(J4m)
však s někým když se vzpomíná(J4m)
že s pola tak to nebolí(J4m)
A větrové když zaduli(J4m)
dvé ptáčat v moře z domova(J4m)
že k sobě se tu přitulí(J4m)
a druhu soudruh stonulý(J4m)
pod křídlo hlavu uschová(J4m)
A srdce k srdci přiletí(J4m)
i v zármutku i veselí(J4m)
a v pevném jsou si objetí(J4m)
kdož doma jako zakletí(J4m)
by k úsměvu se neměli(J4m)
A vítr hučí z komína(J4m)
a samovárek klokotá(J4m)
Jste divná mi to družina(J4m)
když pojí vás jen cizina(J4m)
a doma jste si cizota(J4m)
Aj to je tedy vaše písnička(J5m)
No každý člověk nějakou tak složil(J5f)
jeden to píše druhý to jen prožil(J5f)
a vaše hezky v spaní uhýčká(J5m)
Má stará tam již klímá u plotny(J5m)
a snad si ve snu také něco skládá(J5f)
vy v bdění sen a ona ve snu ráda(J5f)
si v píseň mění život klopotný(J5m)
Má každý tak už vlastní způsobu(J5m)
těch víc kdož pokdy nemají si zpívat(J5f)
a rádi se když vidí den se stmívat(J5f)
s tou němou písní vkradou do hrobu(J5m)
Kéž Bůh je snů tam těžkých ochrání(J5m)
a dá jim svatý mír po těžkém dílu(J5f)
a těm kdo živi jsou kéž popřál sílu(J5f)
by nestrhla je tíseň v zoufání(J5m)
Bývajíť kruté lidské trampoty(J5m)
však člověk snese k nevěření mnoho(J5f)
a trpčit Nač Má každý dosti toho(J5f)
a v lidském bolu není novoty(J5m)
Konečně člověk všemu uvyká(J5m)
jako ten pahýl v lese osamělý(J5f)
a ten i není opuštěn tak celý(J5f)
když přátelská jej haluz obmyká(J5m)
A my jsme stáli věrně u sebe(J5m)
v modlení práci v bouřlivu i klidu(J5f)
i krvavý když blesk ji zbavil vidu(J5f)
a o pomstu pak zahřměl do nebe(J5m)
A já ji držel rukou schromenou(J5m)
No když jsem začal dopovím to zkrátka(J5f)
Já seděl tady tam seděla matka(J5f)
jen puška tam nebyla nad stěnou(J5m)
A venku bylo zrovna jako dnes(J5m)
a v domě ještě více zasmušilo(J5f)
on matce děl již nevím co to bylo(J5f)
a já mu řek že nevděčný je pes(J5m)
A on se zved a vyšel ze dveří(J5m)
a v domě bylo ještě pošmurněji(J5f)
a matka slouchá s pláčem po kročeji(J5f)
když nevrací se ani k večeři(J5m)
Ty ženské všechno pláčem vynutí(J5m)
a člověk nemá srdce nad kamení(J5f)
dím Jsme mu v cestě mlád je snad se změní(J5f)
A ona Bůh mu dá snad vnuknutí(J5m)
V tom zablesklo se jizby do šera(J5m)
a ráno našli v krvi nataženu(J5f)
ji zde mne tam však musím zbudit ženu(J5f)
zas nějaká ji mučí příšera(J5m)
A od kamen to zní zda ze spaní(J5m)
Živým dej Pane v utrpení sílu(J5f)
a ty kdož ulehli po hříšném dílu(J5f)
svou milostí snů těžkých uchráni(J5m)
Aj vždyť jsem řek že za to duši dám(J5m)
když ze starého slůvka vynutíte(J5f)
kdo co a jak nuž dopovím to sám(J5m)
snad někdy jestli dál to nepovíte(J5f)
A kdyby se i dále povídalo(J5f)
s takými věcmi pochodíte málo(J5f)
Co najde kdo v těch všedních dějinách(J5m)
Vždyť děti sobě každý vychovává(J5f)
a pomůže li někdy z nedočkava(J5f)
tátovi které za hřbitovní zídku(J5f)
když neklidí se jak se zlíbí kvítku(J5f)
přečtem si o tom zprávu v novinách(J5m)
a dál se nikdo o to nestará(J5m)
Však dá li Bůh že někdy na kolenou(J5f)
vám houpat bude klučina se malý(J5f)
pak při vzpomínkách zem tu na vzdálenou(J5f)
mu doložte že pospolu jsme stáli(J5f)
kde oběsil se kluk ten nezdara(J5m)
a jámu že už dávno zaorali(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
28 |
| Celkem veršů: |
159 |
| Jamb: |
119
(75 %)
|
| Trochej: |
40
(25 %)
|