HVĚZDNÁ NOC.

Josef Václav Sládek

HVĚZDNÁ NOC.
NOC byla hvězdná, kraj byl mhavý, němý, tu a tam jen světlo kmitalo se v dáli, a jedno po druhém v hloub noci haslo; jen tam, v tom malém domku pod olšemi, jediné ještě chví se haluzemi – a to již tolik nocí tam se třáslo, již tolik nocí u lože tam stály smrť, život, smrť a boj a utrpení a žádná naděje, – žádné vykoupení! Obloha hluboká a siná, tmavá, a světlo hvězd tak měkce, vlhce padá na závoj mlh, jenž zemi obetkává tak zvolna, pokojně, – jak mír se vkrádá tam, kde se trpělo a dotrpělo. – Jde k půlnoci... Teď v olšinách se stmělo. 162