REKOVÉ DĚJIN.

Josef Václav Sládek

JDOU světem z pola lidé, z pola bozi, maso a krev, a srdce z mramoru a na vítězné vystupují vozy a žerdě vrážejí svých praporů do lidských prsou chladně, bez bolesti; a lidstvem, které jich se bičů bojí, k Olympu slávy cestu sobě klestí. Jich tvrdé stopy tvoří lidské děje, než dějinami cesta nazve se, jíž král i žebrák jako člověk spěje, prach do prachu, a než se povznese na podnož bezcitu a beznaděje a bohů slávy prosté lidské štěstí.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

466. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bořek. (Antal Stašek)
  2. Pouta. (Augustin Eugen Mužík)
  3. LEGENDA O HUSITSKÝCH VOZECH. (Antonín Klášterský)
  4. SPRAVEDLNOST. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  5. Geniům. (Bohdan Kaminský)
  6. Babel. (Václav Šolc)
  7. Skřivan. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Ve světě. (Růžena Jesenská)
  9. OBROZENÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  10. OPAKUJÍCÍ SE ZLO (Antonín Sova)