REKOVÉ DĚJIN.

Josef Václav Sládek

REKOVÉ DĚJIN.
JDOU světem z pola lidé, z pola bozi, maso a krev, a srdce z mramoru a na vítězné vystupují vozy a žerdě vrážejí svých praporů do lidských prsou chladně, bez bolesti; a lidstvem, které jich se bičů bojí, k Olympu slávy cestu sobě klestí. 271 Jich tvrdé stopy tvoří lidské děje, než dějinami cesta nazve se, jíž král i žebrák jako člověk spěje, prach do prachu, a než se povznese na podnož bezcitu a beznaděje a bohů slávy prosté lidské štěstí.