BÍLÉ HVĚZDY.

Josef Václav Sládek

BÍLÉ HVĚZDY.
BÍLÉ hvězdy nebem chodí, hvězdáři je počítají, ale ony jdou, kam Bůh je vodí. Květy rostou, umírají, vidíme to, nám jich líto; ony znovu v našem srdci vyrůstají. Bílé hvězdy nebem spějí, prokmitají, – zanikají. – Kde to srdce, v kterém nemizejí? Lidské srdce, květe mžiku, blednoucí jak hvězdy ráno, pojmeš i ty hvězdy v jejich zniku! 294 Lidské srdce, k smrti zralé, hloubané, však nikým nezhloubáno, kde to srdce, – ty kde žiješ dále?

Kniha Spisy básnické 1 (1907)
Autor Josef Václav Sládek