KDYŽ JSME PRVNĚ SAMI BYLI.

Josef Václav Sládek

KDYŽ JSME PRVNĚ SAMI BYLI.
KDYŽ jsme prvně sami byli, bylo to jak sen: jaro snilo, nebe snilo – a já celý den. V noci jsem si vzpomínala na pěšinku jen, tam, kde kvetly modré zvonky, pomněnky a rmen. Na pěšinku, kde jsi stanul, čet’ v tom zraku mém, kde jsi řekl: „Budeš moje?“ a já řekla: „Jsem!“ Kde jsi pravil: „Bůh ti žehnej na každé z tvých cest!“ a já jen ty modré zvonky viděla jsem kvést. – 333

Kniha Spisy básnické 1 (1907)
Autor Josef Václav Sládek