HVĚZDY.

Josef Václav Sládek

ZÁŘNÉ hvězdy na nebi, plné tiché veleby, k tmavomodrým výšinám co mne, hvězdy, táhne k vám? Na poušti i na moři poutník s vámi hovoří, vězeň, zbuzen luzným snem, pohlédne k vám s úsměvem. Na dobro i zločiny s nebes tmavé hlubiny váš se line jas a třpyt v naše boje i v náš klid. Na kolébky, každý hrob svítily jste od pradob, přes poslední hrob i žal vy budete svítit dál. Němé, velké, bez rmuti na nebeském klenutí samy jste, jak člověk sám; – a přec nás to táhne k vám.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

413. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POD ZRAKY HVĚZD. (Eliška Krásnohorská)
  2. HVĚZDY. (František Kvapil)
  3. None (Josef Holý)
  4. SMUTNÁ DUŠE – VEČER HVĚZDNATÝ. (Zikmund Winter)
  5. NOTTURNO (Zikmund Winter)
  6. SVIŤ MI, MÁ HVĚZDIČKO. (Josef Václav Sládek)
  7. 373. Ai zde pode šírým nebem tvojím (Jan Kollár)
  8. POSLEDNÍ VĚTY (Růžena Jesenská)
  9. Vstříc tajům věčna. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  10. XLII. Sen zamkni nám oči do pevna, (František Leubner)