AŤ VELCÍ TOHO SVĚTA...

Josef Václav Sládek

AŤ velcí toho světa přes naše šlapou hlavy jsou sečtena jich léta jak dnové polní trávy. A přijde kosa sečná na trávu, na člověka, však naše zem je věčná a naše hrouda čeká. A dočkala se všeho, co šlapalo ji kdysi, a s prachem klína svého prach násilníků smísí. A za rody rod mizí a nové přejdou s časy, a naše ruka sklízí z jich prachu těžké klasy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

260. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Klasy. (Eliška Krásnohorská)
  2. TRÁVA. ( H. Uden)
  3. ČESKÉ OBRÁZKY. (Antonín Jaroslav Klose)
  4. SRPEN (František Odvalil)
  5. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  6. SMRT STARÉHO LUKÁŠE (František Odvalil)
  7. Ptáci před stodolou. (Václav Svatopluk Štulc)
  8. LXXXV   Svět je už jediné hnízdo vosí, (Stanislav Kostka Neumann)
  9. XXXV. Rolník a učitel. (Jan Vřesnický)
  10. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)