ŽALOST.

Josef Václav Sládek

JE ta naše žalost, umře-li kdo cizí, jako jedno ptáče z doubravy když zmizí. Ale v sirém srdci, které srdce ztrácí, jest, jako když podzim hájem zaburácí. Každý lístek spadne a v tom okamžení prchá vše jak v hejnech ptáci ustrašení.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

165. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Spolu. (Josef Václav Sládek)
  2. CESTOU. (Karel Babánek)
  3. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  4. Čím hrobu blíž... (Bohdan Kaminský)
  5. RŮZNÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  6. JESEŇ NA JAŘE. (Irma Geisslová)
  7. Sám sobě. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Když své oči někdo zavřel, (Jan Neruda)
  9. Když lampa zasvítí a život dřímá, (Emanuel Hauner)
  10. Mrtvé myšlénky. (Bohuslav Květ)