Když své oči někdo zavřel,

Jan Neruda

Když své oči někdo zavřel, s nímž jsme žili v mládí době, zdá se nám, jak srdce kus by s ním si uleh v mrtvém hrobě. Když pak zemřel vychladlého pozdějšího soudruh žití, počítáme, litujeme, čím moh ještě světu býti. S tebou však jak by mé srdce celé ve hrob chladný kladli, jak vše naděje by světa zároveň už s tebou zvadly.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

434. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XII. Umíral jsem – tak se mi to zdálo, (Adolf Heyduk)
  2. Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný, (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. PÍSEŇ PODZIMNÍ. (Bohdan Kaminský)
  4. 37. Vy, sladké oči zamčené, (Josef Kuchař)
  5. V SKEPSI. (Hugo Kepka)
  6. KU HVEZDÁM. (Josef Kuchař)
  7. Mrtvé srdce. (František Leubner)
  8. Preludium. (Bohdan Kaminský)
  9. O DUŠIČKÁCH. (Alois Škampa)
  10. Cítíš to stesknutí v mlhavém odpůldni, (Adolf Bohuslav Dostal)