Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný,

Hanuš Věnceslav Tůma

Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný, zastav bolu svého kročeje, a v tom srdci z mrtvé naděje hrobeček slož, láskou urovnaný. Na hrobeček cit ať rozplakaný místo kvítků slzy zaseje, ujmou se, a květ se pochvěje, jak tvé tužby první pocit ranný. A myšlénce, která v pozdním čase v srdci tvém by blaho hledala, křížek postav k hrobu z bolu věna, na němž touha tady vyhostěna dále jdouc poutníku vzkázala: „Putuj dál, jen tam se sejdem zase!“

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1003. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KU HVEZDÁM. (Josef Kuchař)
  2. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. O DUŠIČKÁCH. (Alois Škampa)
  4. Šestnáct let. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Když své oči někdo zavřel, (Jan Neruda)
  6. Čím hrobu blíž... (Bohdan Kaminský)
  7. XXXI Do mrazu květy vykvetly (Viktor Dyk)
  8. 69. Šumí vichr hrany sadem, (Josef Kuchař)
  9. VĚRNOST. (Sigismund Bouška)
  10. VZPOMÍNKA ZA HANOU KVAPILOVOU. (Adolf Bohuslav Dostal)