Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný,

Hanuš Věnceslav Tůma

Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný, Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný,
 zastav bolu svého kročeje, a v tom srdci z mrtvé naděje hrobeček slož, láskou urovnaný. Na hrobeček cit ať rozplakaný místo kvítků slzy zaseje, ujmou se, a květ se pochvěje, jak tvé tužby první pocit ranný. A myšlénce, která v pozdním čase v srdci tvém by blaho hledala, křížek postav k hrobu z bolu věna, na němž touha tady vyhostěna dále jdouc poutníku vzkázala: „Putuj dál, jen tam se sejdem zase!“ 96

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma