NAD KVĚTINOU.

Josef Václav Sládek

NAD tebou stojím, hledím na květy tvé a pel, na krůpěj rosy na nich a kol na roje včel. Ty stojíš tu tak tiše a jenom sníš a sníš, – že nad tebou kdos myslí, zda tušíš to a víš? Zda cítíš jakous touhu, být více nad svůj sen, či být a žít ti stačí a růst a odkvést jen? A nebo ve zakletí, jak v nás, je v tobě duch, jenž cítí, že se vznáší tajemný nad ním ruch? Že šepce mu a dýchá kol něho jiný svět, jejž cítí, ale jemuž nemůže rozumět? Duch, jenž by vzlétnout vzhůru by přál si, pouta prost, a okovy je vázán k hroudě, z které vzrost’? – Ó, květino, jak stojím tu nad tebou v svých snech, tu v mou též vane duši od jiných světů dech. Jak nad tebou se chýlím, snad u mne stojí kdos, a jako tvé bytí, můj rozebírá los. A hledí na můj život a hledí na můj skon, – a jsem cizí jemu, a mně je cizí on.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

239. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POUTNÍČE.. (Karel Babánek)
  2. Hymna mé milence. ( K. Egor)
  3. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  4. Kontemplace I. (Xaver Dvořák)
  5. Jak to bývá. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Duše přírody. (Augustin Eugen Mužík)
  7. IN MEMORIAM M. P. (Jaroslav Vrchlický)
  8. XLII. Sen zamkni nám oči do pevna, (František Leubner)
  9. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  10. Fugit hora. (Augustin Eugen Mužík)