PÍSEŇ.

Josef Václav Sládek

DEN se stmívá, hvězdy bílé vycházejí ku výšinám; – ach vy oči světlé, milé, co se na vás navzpomínám! Každý večer z hloubky bezdné jdou ty hvězdy v obzor stmělý, ale vy jste, oči hvězdné, tak zcela zapomněly. Pohasly jste v dálce mživé výš’, než která z hvězd se blýská; – což pak se vám, oči tklivé, tam ani nezastýská? Hvězda k hvězdě povyskočí, vy jste znikly v mhavé dáli, jako byste, světlé oči, nikdy moje nebývaly!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

303. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na Chrudimce. (Rudolf Pokorný)
  2. IDYLLA LETNÍ NOCI. (Bohdan Kaminský)
  3. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše, (Josef Kuchař)
  4. Tažní ptáci. (Augustin Eugen Mužík)
  5. TICHOUNCE, ZTICHA. (Josef Václav Sládek)
  6. List k duši. (Bohdan Kaminský)
  7. Matce. (Jan Daniel Korvín)
  8. PŘED PODOBIZNOU UMĚLCE. (Irma Geisslová)
  9. ***   Tvé oči zelené lesk zvláštní mají, (Otakar Auředníček)
  10. Regina angelorum. (Xaver Dvořák)