TICHOUNCE, ZTICHA.

Josef Václav Sládek

TICHOUNCE, zticha, tak tiše v soumraku usíná zem, větřík jen travinou dýše, červánky loučí se s dnem; než hvězdy zaplanou s výše, skloň hlavu na srdci mém. Zlehounka, z lehka tak chýlí nad horský potok se květ; slyšíš, ty květe můj bílý, srdcem to bouřit a chvět? slyšíš, jak zalkalo chvílí, ke rtu jak tiskne se ret? Ten sladký okamžik snění mne blažit, nech jej, ó, nech! v mých prsou utiší chvění, tvůj klidný, dětinný dech; a svět ať v ráj se ti mění v tvých čistých, andělských snech!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

128. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše, (Josef Kuchař)
  2. Regina angelorum. (Xaver Dvořák)
  3. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  4. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  5. Tažní ptáci. (Augustin Eugen Mužík)
  6. NA VLNÁCH (Josef Holý)
  7. Na Chrudimce. (Rudolf Pokorný)
  8. Dešťové krůpěje. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Modrý večer. (Alfons Breska)
  10. Vítr vane... (Augustin Eugen Mužík)