Kovář.

Josef Václav Sládek

Máme chlapce kováře, on ty koně kove, ztratí-li kde podkovy, ukove jim nové. Máme chlapce kováře, on do výhně dmýchá, má-li ukout podkovu nemůže kout zticha. A kde která dívčina, hned se z domu zvedne, u nás není bohu dík hluché ani jedné. Barča, Máří, Andula, Kačenka i Běla všechny se jdou podívat, co ten kovář dělá. Ony se naň dívají tichy jako pěna, on jim všechněm roztopí tváře do červena.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

19. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kovářka. (Eliška Krásnohorská)
  2. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  3. báseň bez názvu (Svatopluk Čech)
  4. Májová. (Josef Václav Sládek)
  5. Kovář. (Adolf Heyduk)
  6. KOVÁŘSKÁ. (Václav Jaromír Picek)
  7. SVĚT MSTY. (Antonín Sova)
  8. DOMA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. II. Vše rozmetáno v prach a rozvaliny, (Josef Václav Sládek)
  10. Mezi svými. (Josef Václav Sládek)