Své ženě.

Josef Václav Sládek

Ty pravdu máš: Ne to, co básník zpívá, ne jeho snění šťastným činí svět. V tom žití člověk z všeho naposled přec na věrném jen srdci pookřívá. A láskou jen se v Boží dílnu dívá, s ní k blahu vstoupá, bez ní padá klet, a byť snes básník na zem rajský květ, kdy podána zaň žebrákovi skýva? Dlaň věrně v dlani, náruč ve náruči, trnitou cestou lidstvo vstoupá k nebi, jen z lásky síla, práce, blaho pučí; kde není, tam jí básník nenaučí; přes hluchá srdce píseň jeho zvučí a stará bída dál se na svět šklebí.

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

271. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚTEN MARIÁNSKÝ (Xaver Dvořák)
  2. 215. Harfa Boží. (Jan Petr Jordan)
  3. POMOCNICE KŘESŤANŮ! (Karel Dostál-Lutinov)
  4. Epilog. (Sigismund Bouška)
  5. XIX. Pro Marii svou se vzdálil světa, (František Karel Drahoňovský)
  6. VI. Vy, jenž na srdci přátelském jste dleli (Václav Šolc)
  7. Písně milostné. (Bohuslav Čermák)
  8. SV. TEREZIČKA (Xaver Dvořák)
  9. XVIII. (Xaver Dvořák)
  10. Jeptiška. (Alois Vojtěch Šmilovský)