Píseň.

Josef Václav Sládek

To bylo v krásný jarní čas, skřivánek zpíval, metal klas; já měla modrou sukničku, a otce, ani matičku. – Ó jaro, ó mé jaro! Můj starší bratr ten mne ved’, nás bylo doma krků pět; červeně, bíle kvetl sad, my vešli jsme do černých vrat. Ó jaro, ó mé jaro! Pan dozorce měl přísný zrak, leč na mne pohled’ vlídně tak: „Sic ještě dítě, – ale vzrost – a práce dost a práce dost.“ Ó jaro, ó mé jaro! Mne postavili ke stroji, pak v dozorcově pokoji jsem uklízela tu a tam; on byl tak stár a byl tak sám. Ó jaro, o mé jaro! Můj bratr k tomu nebyl slep, že jedla jsem s ním bílý chléb, leč, kdo mne jiný uviděl, ten každý mi tak záviděl – Ó jaro, ó mé jaro! Můj bratr řekl, – váz’ mu hlas: „Ty domů půjdeš k dětem zas a k černé kůrce. – Děvče ctné...“ A já jsem řekla: Ne a ne! Ó jaro, ó mé jaro! A tak to přišlo, nevím jak – Upíral každý na mne zrak, jen bratr jak by neviděl, snad že se za mne zastyděl – Ó jaro, ó mé jaro! A já byla tak veselá, já z lidí strachu neměla. Ó moje modrá suknička – Jen co by řekla matička! Ó jaro, ó mé jaro!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

892. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  2. Stará píseň. (Adolf Heyduk)
  3. Sedmikrásy. (Antonín Bulant)
  4. Západ slunce v červenci roku 1866. (Josef Svatopluk Machar)
  5. In morte juventus. (Josef Václav Sládek)
  6. Stará pohádka. (František Cajthaml-Liberté)
  7. 266. Klas v podzim udusaný s jara klíčí; (Adolf Heyduk)
  8. PŘÍRODA A ŽIVOT. (Antonín Jaroslav Klose)
  9. OBŽINKY. (František Serafínský Procházka)
  10. VOX HUMANA. (František Leubner)