Hvězdy.

Josef Václav Sládek

Na nebi tolik hvězdiček se mihotá a svítá! matička nám povídává, že jich nikdo nespočítá. Jich počtu neví andělé, což teprv někdo z lidí! ale Kdos tam nad hvězdami, do jedinké že je vidí. Tu, která jako diamant i onu, která bledne velké, malé, On je řídí, nepohřeší ani jedné. A my s tou chudou matičkou jsme chudé čtyři děti: jak to u nás bývá, nechce nikdo z lidí rozuměti. Jsme čtyři děti maličké, a chudé, my to víme Tomu však, jenž hvězdy hlídá, také my se neztratíme.

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

184. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SUDICE. (Adolf Heyduk)
  2. ANDĚL OPUŠTĚNÝCH (Bohdan Kaminský)
  3. XXVII. Všude jsem tě hledal, (Adolf Heyduk)
  4. Znáš, matko drahá, překrásnou tu báji (Jan Neruda)
  5. Anděl strážce. (Karel Jaromír Erben)
  6. DOSLOV 1929 (Jiří Mahen)
  7. Hvězdičky. (Václav Antonín Crha)
  8. Dva dětské popěvky. (Josef Václav Sládek)
  9. Anna. (Matěj Anastazia Šimáček)
  10. SEN DÍTĚTE (František Cajthaml-Liberté)