Královna Zimy.

Josef Václav Sládek

Hoj! na bílém koni o závod se honí s větrem jezdkyně; vlasy s bledých skrání jako mraky za ní vlají v krajině. Mráz má v šerém hledu a korunku z ledu nese na čele; a jak pádí, v běhu prší vločky sněhu s šatů úběle. Kol boků má šaty zimostrázem spjaty, pasem zeleným, a ve hřívě koni perlami to zvoní: ledem kaleným. Kudy větrem letí, urve s holých snětí poslední si list. – „Hoj!“ zavýská s plenem v sedle vystrojeném z prázdných ptačích hnízd. „Hoj!“ zavýská sobě, „květiny jsou v hrobě, listí haraší!“ A kudy tak spěje, celá zem se chvěje v bílém rubáši. Hoj, na bílém koni o závod se honí s větrem jezdkyně. Toť královna Zimy! Havran letí s nimi v sněžné krajině.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

195. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZIMNÍ KRAJINA. (Alois Škampa)
  2. Kraj bílý táh’ se v nekonečno a všude ležel třpytný sníh, (Jiřík Luděk Moravský)
  3. Jaro v zimě. (Alois Škampa)
  4. PROSINEC 1917. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  5. Partie na saních. (Emanuel z Čenkova)
  6. TEMNÁ BÁJ (Jaroslav Vrchlický)
  7. Zima. (Karel Leger)
  8. První sníh. (František Cajthaml-Liberté)
  9. Duma o Meluzině. (Adolf Heyduk)
  10. NA SV. JOSEFA. (Josef Svatopluk Machar)