Srdce

Antonín Sova

Nepoučené srdce poutník jest, jenž za kloboukem čerstvé kytky má, a podle slunce jde a podle hvězd a cestou zpívá si i rozjímá. Jde cesta vřavou trhů, tančíren, i básníků a vědců samotou, jde mraveništi lidí, hlukem tavíren, měst rozmařilostí, vsí lakotou. Neb kolikrát naň bylo líčeno, má tolik ran a stop, když uniklo, by na svobodě po svém vykřiklo. A ví, že smrtí neuničeno, až vstoupí v ticho věčné, záhadné. A v ranách květ že nikdy nesvadne.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

436. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V proudu díla. (Stanislav Mráz)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. None (Stanislav Mráz)
  4. None (Stanislav Mráz)
  5. Elogium. (Stanislav Mráz)
  6. SURSUM CORDA! (Jaroslav Vrchlický)
  7. MRTVÉMU BÁSNÍKOVI (Arnošt Procházka)
  8. None (Stanislav Mráz)
  9. NA KOLEJ PROPHANOSTI. (Stanislav Mráz)
  10. ZLÝ VÍTR (Viktor Dyk)