VELKÁ TOUHA

Antonín Sova

Cítí vždy z rána prudce(Na) že ji dny zabily(Na) Že je zas zapomenuta(Na) jako kdes na okně(Na) květina v puklém květináči(Na) Je jí třeba aby ji zalily(Na) milosrdné ruce(Na) Čekala den dva čekala týden měsíce(Na) čekala roky(Na) Ví že žije zázrakem a že jednu chvíli(Na) uslyší kroky(Na) bude přec vysvobozena(Na) Stále žije(Na) Kdo ji vysvobodí(Na) Kdy(Na) Jednou uslyší(Na) kterak v pavučiny jimiž čas ji opřádá(Na) zamží rosa z malé konévky(Na) tedy přece(Na) Současně vydechne vítej(Na) a vece(Na) s bohem a pak radostí zemře(Na) jako ti kteří se nedočkavše(Na) přece jen dočekali(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	24
Neurčeno:	24 (100 %)