ÚZKÁ ULICE

Antonín Sova

ÚZKÁ ULICE
Pod sněhem domy studily. Slabounký kouř vlál nad bělostí, lepkavá, žlutá mlha byly dne mlčenliví hosti. S bludnými světly oken v směsi jako k obřadu smutečnímu do ulice usedly si. Je tak jak rakev úzká. Smutní hosté, hlídáte ji a tím smutek roste, za nás proste! Když je sta těch úzkých ulic beze stromu, bez oblohy, bez rozhledu, sta tu rakví úzkých leží pod stem křížů, hrotů, věží. Denně její vzhled když stíháš, zdá se ti, s tou těžkou rakví nehneš, jen ji stále zdvíháš. Jen v své zlaté melodii slunce v záři odnáší jí. 61

Kniha Básně nesobeckého srdce (in Dílo Antonína Sovy, svazek 4) (1922)
Autor Antonín Sova