ÚZKÁ ULICE

Antonín Sova

Pod sněhem domy studily. Slabounký kouř vlál nad bělostí, lepkavá, žlutá mlha byly dne mlčenliví hosti. S bludnými světly oken v směsi jako k obřadu smutečnímu do ulice usedly si. Je tak jak rakev úzká. Smutní hosté, hlídáte ji a tím smutek roste, za nás proste! Když je sta těch úzkých ulic beze stromu, bez oblohy, bez rozhledu, sta tu rakví úzkých leží pod stem křížů, hrotů, věží. Denně její vzhled když stíháš, zdá se ti, s tou těžkou rakví nehneš, jen ji stále zdvíháš. Jen v své zlaté melodii slunce v záři odnáší jí.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

827. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HORY POD SNĚHEM (Antonín Sova)
  2. Sonet o západu slunce. (Josef Svatopluk Machar)
  3. V horách (Antonín Sova)
  4. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  5. SNY – TMAVÉ VESNICE (Antonín Sova)
  6. POSLEDNÍ PROCHÁZKA V HORÁCH. (Karel Červinka)
  7. None (Karel Leger)
  8. Ticho pastvin. (Antonín Sova)
  9. DÍVÁM SE OKNEM Z JIZBY. ZA JARNÍHO DEŠTĚ. (Karel Červinka)
  10. XIX. V žluť západu den nad modrým jde lesem. (František Leubner)