Sen nejsladší, Ty ke mně sestupuješ

Xaver Dvořák

Sen nejsladší, Ty ke mně sestupuješ a rozkoší mou prožehnul jsi hruď; mým touhám ostýchavým řek’ jsi: buď! a k věčnosti je vroucně prohlubuješ. Mé natržené plachty ještě vzduješ, jen silné větry milostí svých vzbuď v svém bílém stanu, odtamtuď, kde ponížen se v lásce zahaluješ. Kam pozvednout svých zraků ještě mohu a ruce v modlitbách kam obrátit? Svět mdlého neslyšel; jdu k svému Bohu, jenž láskou všecko sobě podmaňuješ a klesajícím jako hebký štít svých cherubínů křídla nastavuješ.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

336. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SRDCE TVÉ... (Antonín Klášterský)
  2. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  3. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  4. 5 Jak rád v tvém stínu vnadícím, (Josef Barák)
  5. Po vzdušných perutích. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Ve sněhu, který svítí. (Stanislav Mráz)
  7. IV. Zvon. (Eliška Krásnohorská)
  8. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  9. Slavnost jara. (Zikmund Winter)
  10. Harmonie. (Adolf Brabec)