NEHYNOUCÍ OKAMŽIKY

Antonín Sova

V zeleni zná krajiny(Na) mne zavo mno dům(Na) hřbitova vo maliny(Na) uniklý povzdech mrtvým rtům(Na) Potkáváš ti dávných svých dru(Na) vpi se zraky snouben(Na) a na tom samém rozkvetlém luhu(Na) zas vyrůs kví do věn(Na) A vše se tak pev na mne(Na) město tice zrak(Na) a vše znám a všecko zná mne(Na) na ten tr a na oblak(Na) tam nad poli a tam nad údolím(Na) a titíž jsou li a ptactvo i brav(Na) i město patří k těm cestám a polím(Na) ten potok i stříbr ten splav(Na) A pozdravu mne sosny hor(Na) skupiny sek zlatorzivých(Na) i světla v oknech po obzor(Na) ty pohledy očí mrtvých i živých(Na) ba ruce vztaže z tolika míst(Na) jsem util jak mi v pozdrav kynou(Na) doved jsem z nitra číst(Na) ty okamžiky jež nezahynou(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 4
Celkem veršů: 24
Neurčeno: 24 (100 %)