DEN SVATÉHO VÁCLAVA

Antonín Sova

Sem v městečko sva Václav na své brů(Na) nevjíž za večera neb za noci při še lu(Na) však no každým rokem se vra v slunce plamu(Na) uctíván zbožmi srdci i dětmi světec jich chrámu(Na) Toť sva je Václav jenž oděn v sluš a tep plašť(Na) dne nejkrásnějšího v září objevuje se všude(Na) hned ve všech staveních městečka všecko jím rozhoří zvlášť(Na) a blaženstvím pl stej boha jako chu(Na) Hned žeh a nahlíží v chlévy stkví ze všech se mla a půd(Na) dne dnešho skvě plášť jak zlami třásmi rud(Na) Je nad městečkem na kopci na hřbito je v zámku(Na) teď ulici zaplňuje měs zaští(Na) v tu největší vřavu pouti osl zasví(Na) a u kaž budky posto u kažho krámku(Na) V té veli vřa od na do večera(Na) dne jas plášť nepotřísněn je laskaho světce(Na) jenž jako svědek přítomen podl kou ste(Na) a osmělil mla lásky jež v kaž se shlíže tretce(Na) Že kaž sa dnes pl a jídla a pi je dost(Na) on u stolu kažho prodlí ten vzác nebeský host(Na) Snad no o mši na olři(Na) se zčerna přís zdál(Na) když varhany hřměly v sví ři(Na) však tady venku jiskřivým dnem(Na) všech ko obšťastnil zvláštním úsměvem(Na) vždyť ce byl člověk než kníže a král(Na) Šly selky v zem vrůstali sedci(Na) a smlouvali před kupou (Na) a v řehotu ko se hovor roztrá(Na) řvou a plka by a dědci(Na) leč všude v dne hořícím oděn plášti(Na) tu sva Václav smiřuje sta i ští(Na) a v štěbotu klarine a v břesku trub(Na) dlaň plácnout v dlaň a ti na litkup(Na) Tam před divadly a kolotoči(Na) kde hoši a dívky své necha oči(Na) též sva Václav dne pláštěm stkvícím(Na) je oslnil že jim bylo jak ve snu spícím(Na) Jak na vše se sváteč hospoda smála(Na) jak úvahou kaž prozen kup(Na) v hospo hudba divoce hrála(Na) a kdo měl kuráž si výsk a dup(Na) I děvče jež k smrti milovalo(Na) čekalo se zraky sklopema(Na) a v kou stálo a uralo(Na) mi ji schvá rukama svýma(Na) Tak všudypřítomný jak tr v tom kraji(Na) je od na sva Václav jej všichni po boku ma(Na) i radu od ho berou když odvahu ztráva(Na) Pak večer když plášť jeho za kopec mi(Na) a noc se přikrá chlad ve svitu hvězd(Na) ztrženy v náměs boudy a pus kouty a ci(Na) zas kroky nočho hlídače ozvou se ze známých cest(Na) tu halapartny jeho zříš velkou prostotu(Na) všem zlojům k smíchu se lesknout u plo(Na) A jako na rozloučenou se svatým Václavem(Na) v záblesku ješ posledním a mlhavém(Na) se zastříbří halapartna za rok zas(Na) se vrá sva Václav v dne plášti jenž sa jas(Na)

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

502. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Měsíčná noc. (Emanuel z Čenkova)
  2. NAD PRAHOU. (Karel Babánek)
  3. I. První dojmy. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Studentům Orlům. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. Ben Akiba. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Nad Prahou. (Karel Babánek)
  7. Na Hostýně. (František Táborský)
  8. Cestou přes náměstí Staroměstské. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Noc. (Antonín Klášterský)
  10. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)