POZDNÍ SMUTEK

Antonín Sova

POZDNÍ SMUTEK
Když prudce zaklepe na duši smutek, host, jej ucti nejlépe. Míjel tě dlouho dost. Věz, že tě vyhledá, vždyť pro tebe jen rost‘. A ze zklamání, z ran a z těžkých výčitek že rost‘, tvůj vezme džbán a rozdělí se o zbytek čistého doušku, z radostného pramene jenž tek'. A bude smířen hned. jak živá bytost je, a hořký jeho ret se něčím usměje. Pak odejde a nenechá ni slzné krůpěje. 105

Kniha Drsná láska (in Dílo Antonína Sovy, svazek 17) (1927)
Autor Antonín Sova