VOLÁNÍ ZEMĚ

Antonín Sova

VOLÁNÍ ZEMĚ
Mne pozdravují hodiny, zrak dálkou krajin dýchá. Z líbezné mojí roviny, vod, olší, ticha. Mých mrtvých teplým úsměvem se slunce hlásí ke mně. Ten pocit je mi objevem: posvátná země. I nad mým srdcem jarní den, skřivani ve vysoku. Já nevím, čím jsem okouzlen. Cos volá z roků. Cos volá ze země a z hor a z pramenů a z hlubin. S kameny tvorů rozhovor. Šept lip a dubin. To musí u mne ticho být, že sám se ztrácím sobě, a takový až slavný klid jak v slehlém hrobě. 125

Kniha Drsná láska (in Dílo Antonína Sovy, svazek 17) (1927)
Autor Antonín Sova