MECENÁŠ
SCÉNA 1899.
[129]
Ulice fádní a rovná, kde není ani jednoho stromu. Ráno v září jiskří se v oknech, chodci ve spěchu zamlkle přecházejí křižovatkami. Tramway vyjíždí z konce ulice, zatopené sluncem a blížíc se zvětšuje svou silhouettu. Podzimní nálada města. Balkony se zastřenými okny.
Mladý muž
(K svému staršímu soudruhu)
1-1Zde půjde Mecenáš... Neb řeklo se mi, najisto
1-2v ten den, v tu hodinu jej mohu uvidět.
Jeho průvodce
2-1Toť věru pravda. Shrbený je trochu stařeček,
2-2neb záda se mu shrbila, když v cizích službách byl.
Mladý muž
3-1Vše jinak jsem si představoval... Velikou
3-2hostinu Duší, velkou Srdcí hostinu
3-3já očekával v těchto slavných místech.
3-4Na samotě své dávno tušil jsem
3-5kdes křídla bouřit nad výspami v šeru
3-6a moře velkých krás a hukot vášnivých
3-7bolestí výt jsem slyšel oním směrem...
[131]
Jeho průvodce
(sarkasticky)
4-1K hostině Duší nebývá tu přístupu.
4-2Je policejně od let zakázána,
4-3neb málo Duší napočtlo se k těmto hostinám...
4-4A tyto Duše neměly buď žádných srdcísrdcí,
4-5neb tato Srdce bez duší se nízko plazila,
4-6že jedna druhou nevystála jíti před sebou
4-7neb vedle sebe aneb za sebou.
4-8A ostatně to vše, co nazýváte Duše:
4-9Ty duše podplatil teď Mecenáš.
Mladý muž
5-1Vy žertujete stále. Tento suchý tón
5-2jsem slyšel poprv zde. Zdá se být obranou?
5-3Neb ještě něčím více: protestem?
Jeho průvodce
6-1Nu, snad by mohl být i výpadem.
6-2Tak proti všemu, čím zde lidé žijí,
6-3čím triumfují dnešní dny, co v modě.
6-4co politickým fenomenem zvem,
6-5co samozvanci a co modlami.
6-6Chápete dobře, dobře, mladý příteli.
6-7Kde vším je Tradice a ničím jiným,
6-8je program stejný také pro zítřek,
6-9pro příští rok i celé řady let,
6-10A program váš buď lehkým: s vlky výt.
6-11A tomu programu se přizpůsobte,
6-12to budiž vaším svatým úkolem...
Mladý muž
(úzkostlivě)
7-1Cos vězí zákeřného v slově tom.
7-2Já jinak viděl vše a jinak chápal. –
7-3Tažení generická odmítám...
132
Jeho průvodce
8-1Jste příliš, příteli můj, kategorickým.
8-2Zde nemluví se „ano“ ani „ne“,
8-3to ode dneška, vězte, škodí vám.
8-4Leč jednoho jen z magistrů a doktorů
8-5i sněmovníků až si poslechnete,
8-6vy hladce hře té naučíte se,
8-7hře na schovávanou, tož s pojmy „ano“, „ne“.
Mladý muž
9-1Mně úzko je zde jaksi od včíra.
9-2Neb míjivý ten život dojal mne. –
9-3Ti všichni, s nimiž promluvil jsem dosud,
9-4jsou rozerváni, plaší, úskočni,
9-5jak ze zadu by útok čekali
9-6a poněvadž jsou slábi, líto mi
9-7těch potměšilých, pomluvačných hlav...
Průvodce
10-1A proč jste přišel tedy?
Mladý muž
11-1Přišel jsem,
11-2bych zased’ také k Duší hostině,
11-3jak děl jsem již. Mně stačit nemohly
11-4Sny, v které zapředla mne samota
11-5a příroda v své jednotvárné kráse,
11-6hor ticho, hloubka srázných údolí,
11-7mne vše to mládím, jarem uspávalo
11-8a lhalo mi svou lstivou nádherounádherou.
11-9Mne táhlo to k Severu myšlének,
11-10kde drsnější a chladná příroda
11-11se o Srdce a Duše příliš nestará,
11-12kde člověk sám a v boji s životem
11-13si Nové světy musí vytvořit,
133
11-14sbít vlastní koráby a stkáti vlastní plachty
11-15a s nejvyšších Hor snésti stožáry,
11-16je na pobřeží chmurném otesat
11-17pod mraky, jež se valí, nevlídné,
11-18pak čekat s lodí větry příznivé,
11-19jež táhnou v jednu chvíli, zřídka tak
11-20ku Nové zemi dosud neznámé.
11-21Neb často orli táhnou odtamtud
11-22ve výšce nesmírné a sluncem jiskřící
11-23a na stožár se spustí s pozdravem
11-24a o jich bytí dávají ti zvěst...
11-25Sbít vlastní lodi, čekat, poslouchat
11-26úsměšky kolemjdoucích, a když vše
11-27sneseno, zbudováno, volně žít
11-28dny rozkoše a štěstí...
Průvodce
12-1Hehe, hehehe!
12-2Obchodní, překupnické lodi v přístavech
12-3a trochu pirátů a trochu snílků
12-4v lagunách v najatých a krotkých gondolách,
12-5vše tady blízko břehů vleče se –
12-6v smrdutém výparu těch věcí všech.
12-7Neb všecko dav chce míti suverenní
12-8ku okamžité pouze potřebě,
12-9ať myšlénku, ať chléb, ať svého boha,
12-10a vše to musí ihned nésti úroky...
12-11Tak zdá se mi, že píseň pohřební
12-12vám mohu zazpívat již truchlivou,
12-13vám s bohem dát a obvyklý svůj monolog
12-14odříkat nad mrtvolou, kterou jste,
12-15neb jíž se zdáte být již předurčen...
12-16Neb podezřelým je, že vůbec něco chcete,
12-17že jinak vše jste viděl, jinak chápal,
12-18že zdáte se tak trochu vážně přemýšlet
12-19a hledat kouty nepřebraných šachet.
12-20Tak nehledejte dveří Mecenáše.
134
12-21On podlízavé chce mít svoje svěřence,
12-22dle tradic přistřižené, pověřené
12-23důvěrou národa neb stářím ctihodným
12-24a jakýms počtem způsobného zboží,
12-25chce hlavy seskupené kolem žlabu
12-26ochočit jako psíky na pokyn,
12-27chce míti řady drobných otroků,
12-28dětičky způsobné, jichž čeledníky plné,...
12-29chce míti...
Mladý muž
13-1Příliš krutým vše to jest,
13-2snad nevěříte sám již otráven.
13-3Já přišel z daleka a přišel vítězit
13-4a čisté jsou mé sny a nikdy nikomu
13-5já nebyl nepřítelem na světě...
13-6Leč nedosnil jsem „Apoštolů novou píseň“
13-7a „Kristův stesk po jiném království“,
13-8když přišla ke mně Bída. Od těch dob
13-9já Mecenáše toužil vyhledat,
13-10neb řeklo se mi, tady najisto
13-11v ten den, v tu hodinu jej mohu uvidět.
Průvodce
14-1To dráždit jdete Mecenáše. Hrdé
14-2to čelo vaše, „Apoštolů nová píseň“
14-3a „Kristův stesk po jiném království“,
14-4to všecko k smíchu a vše k pláči je...
14-5Dřív musíte být mistrům podobným
14-6a fariseům, zákonníkům slavným,
14-7bič nesmíte si splétat v těžkých dnech,
14-8ni posmívat se luze, pochybnost
14-9když těžká srdce vaše vyhlodá
14-10a zříte hrozný všeho úpadek;
14-11vy nesmíte to nahlas vykřiknout,
14-12když vlastní naší vinou Bída jde
14-13po vsích a městech, její vítězné
135
14-14v rozkladném vzduchu zvučí fanfáry;
14-15když všecko spí, vy jíti nesmíte
14-16na jasné Hory mužně zaplakat,
14-17že hučí kdesi v dálce potopa,
14-18že blíží se a valí vlny své,
14-19že roste, kypí, hory přerývá
14-20zákeřně, tajně plní údolí...
14-21Leč těm, kdož řídí všeho otěže,
14-22kdož illusemi pouze živí národ
14-23a jednotlivcům nepodají ruky
14-24plníce kapsy své, se smějte přec:
14-25že dost je světla všude, pevných slov
14-26a mužné oddanosti, pravé lásky
14-27i upřímnosti, že je mozků dost
14-28ku řízení svých vlastních osudů,
14-29že drobných národů cíl pochopen:
14-30velkými slovy ubohost svou zakrýt,
14-31o národu v modlitbách blouznit povšechných,
14-32vztýčené hlavy ale při tom škrtit...
(Pomlčka.)
Mladý muž
(pobouřen)
15-1Ne, jiné generace já jsem syn,
15-2vy otráven a zbojník, – netknut já.
15-3Jste žlučovitý protest těchto dnů,
15-4jež milovat chci a jež právě chci
15-5tak nechat odejít, jak přicházejí
15-6i s darebáky, luzou vznešenou,
15-7s bídnými lazary i s pláčem zoufalých.
15-8Já o sebe se více starat chci,
15-9žít, žít chci život svůj, ne životem
15-10těch kolem zatrpklých a zoufalých
15-11a chytřeji než vy a smát se chcichci.
15-12Nač zhořknouti dát dnům svým míjícím,
15-13to vše je nelítostná, krutá hra;
136
15-14chci život měřit křídlem radostným
15-15a smavě, se vším kolem usmířen,
15-16chci opiti jej Slunce paprsky...
Průvodce
(ironicky)
16-1Oh, škoda... Kdysi orli bývali,
16-2s roztříštěnými křídly padali,
16-3teď před okny, kde drobty špinavé,
16-4pár vrabců vyhřívá se na slunci...
16-5Nuž pozor... Mecenáš tu právě jde,
16-6nuž hleďte, drahý... Celý český národ
16-7obšťastnit může několik těch stařečků,
16-8pár advokátů chytrým mozkem myslících,
16-9vlastence politikou pythickou již daří,
16-10vlastence, kteří stále nerozhodnuti
16-11na které straně měšce plnější...
16-12Těm, brachu, zdá se, že jste předurčen
16-13způsobné verše skládat, tlusté romány.
16-14A nesmíte být lavinou, jež řítí se.
16-15Jen se způsobným králíčkem si pohraje
16-16pár dívek a pár nyvě snivých hochů...
137