Slunce na Ostrovech Mládí.

Antonín Sova

Slunce na Ostrovech Mládí.
Když slunce vzeplálo na Mládí OstrovechOstrovech, my čluny spouštěli na březích pod Horou a flétnami v divoce žhavých akkordech jsme Ženy osmahlé zvábili v náruč svou... A čluny přivázavše k vrbám, v dvojstupech jsme rozstoupli se loukou slunečnou a v žhavém objetí a rty na rtech jsme tančili až noc nás zděsí tmou. Když měsíc sáhal našich po stínech, a když nás Zítřky od žen volaly, osmahlé naše ženy plakaly. Po Slunci na Zelených Ostrovech plakaly naše ženy osmahlé, a my jsme také zaplakali, hle!..hle!... [155]