SAMOTA

Antonín Sova

Les modře hučí s horských stěn(Na) A dolů pod horu(Na) mír svítí sluncem napojen(Na) a sálá až k obzoru(Na) Nad temnou sosnou ve výši(Na) vesluje křídly pták(Na) Let jeho mé ucho neslyší(Na) jak mizí do oblak(Na) Kouř na obzoru tu a tam(Na) však obydlí nevidět(Na) Jsi na míle tu sám a sám(Na) pod sebou široký svět(Na) A ticho jež svítí a rozvírá(Na) své prostory nejzazší(Na) svým žárem se na tě opírá(Na) jak rámě ti nejdražší(Na) a přináší harmonický klid(Na) na modrých vrcholech(Na) a počíná význam zjevení mít(Na) i modlitby na tvých rtech(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	5
Celkem veršů:	20
Neurčeno:	20 (100 %)