BALADA O HLADOVÉ SMRTI Z ROKU 1917 a 1918.

Antonín Sova

Smrt odjinud šípy též , než z nasáklých krví polí! Když vybírá očima, již pohled ten předurčil tebe. Ty dlouhé dny denně bolí, v zdech města miasmatickým prachem se plíce plní, břich hladovým strachem. V ulici modrá se nebe. Do smrti vkuklená bída stádo své vyhání denně a hlídá. Chrlí mu noviny ranní, chrlí mu večerníky, bez biče žene je ulic na chodníky, kde zas chleba není, a pak zas domů k prázdnému stolu. A to je rozmluva denní: Budeme hodovat spolu. Světnicí dlouho se rozhlíží: vyber si, kde co lesklého prodej, do prázdných hrnců pohříží ruce, na, chceš-li, tož si je hlodej. Kromě stolu a na zemi lože, červotočivé stolice jedné, vidličky sežrané rezem a nože, ničeho není již v síni bědné. Zase den a zas raděj spat. K snídaní sousto hledat, poslední nábytek rozštípat, v poledne k prázdnému stolu si sedat. Zase den vychrlil večerníky, a tím je večeře skončena, bohudíky, zase den a zas raději spat. Ale dnes smrt se z bídy klube, jako z kukly smrtihlav. U lože sedne si, tenčí se, koutky škube, vysedá u tvých hlav. Jsi-li muž, jsi-li stařec či žena, či jsi-li dítě, zpívá ti, zítřkem konejší , jarem potěší, písní o lidskosti, dobročinná sousta ti pouští do klína. Bude to ? Bude to trvat jen déle? Ranních čísel a večerníků ti nastele dosti pod hlavu, a ta již klesnouc usíná. Jako ta duše v těle. Na dubový stůl teď pokrm smrti kladou, to je právo její. Mnoho síní je a mnoho stolů, na nich řadou rakve skřípou je vynášejí...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

202. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER PO POHŘBU JOSEFA MATĚJKY (Viktor Dyk)
  2. OSUD JDE ULIČKOU (Antonín Sova)
  3. Sonet k sociální otázce. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Sláva. (Bohdan Kaminský)
  5. Moje ulice. (Emanuel z Čenkova)
  6. Ulice. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jitro v městě. (Emanuel z Čenkova)
  8. Motiv z jatek. (Milan Fučík)
  9. U KARLOVA. (Antonín Klášterský)
  10. TŘETÍ ROK. (Karel Červinka)