BALADA.

Antonín Sova

Potkal za jitra ženu dech růže vyssál z ní(Na) a když mu svadla v ruce k poledni(Na) zpíval si ještě však vesele nezněl již tón(Na) zdálo se mu že s mrtvou též mrtev je on(Na) Všecko co ztraceno v světě mladé a svěží(Na) láska a přátelství jako dech mrazný kdy po skle běží(Na) V okouzlení když jiné ženy políbil ret(Na) po hořkých mandlích mrtvé kdys lásky zavanul jed(Na) A pak vždy nad ženou druhem když rozčarování svadlo(Na) k přátelství neb k lásce cos jako smrt se vkradlo(Na) Poznání propadlé strže se na cestách šklebily(Na) od těch k těm kdož již na živu pro sebe nebyli(Na)

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

174. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z knihy: Nové básně. (Od Jindřicha Heina.) I. (Josef Kuchař)
  2. XVI. (Xaver Dvořák)
  3. 168. Spí v tom hrobě hudec, v čistém duši tónu vypustil, (František Sušil)
  4. Zemřelé. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  6. JÁ VIDĚL PŘÍLIŠ ZVRÁCENÝ SVĚT... (Antonín Sova)
  7. Co já zde pěju v bájném lásky dómu, (Jan Neruda)
  8. ZPOZDILÉ LÁSKY (Antonín Sova)
  9. NOVOROČNÍ. (Josef Merhaut)
  10. 14. Tak tiše hřbitov leží (Josef Kuchař)