KDY UŽ JSEM NEPOTKAL POUTNÍKA, VONÍCÍHO LESEM?

Antonín Sova

Plnost jarního večera křísí tóny světla(Na) hlubší se nebe zdá a v ulici stromy dýší(Na) Na okně geranie z lístků zelených zkvětla(Na) Vzpomínám vesnických oken květinami se výší(Na) Kdy už jsem neviděl modré chrpy očí(Na) vesnických žen jež schýleny studní nad okovem(Na) plavým dobytkem zvlnit se stráně na úbočí(Na) kdy už jsem nezaslech kukačku ztemnělým hlubokým plesem(Na) slunce se koupat rozehrát vlny stříbrným chvěním(Na) kdy už jsem nepotkal poutníka vonícího lesem(Na) s očima plnými blesků luk světlem vod zrcadlením(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	1
Celkem veršů:	11
Neurčeno:	11 (100 %)