KDY UŽ JSEM NEPOTKAL POUTNÍKA, VONÍCÍHO LESEM?

Antonín Sova

Plnost jarního večera křísí tóny světla(Na) hlubší se nebe zdá a v ulici stromy dýší(Na) Na okně geranie z lístků zelených zkvětla(Na) Vzpomínám vesnických oken květinami se výší(Na) Kdy už jsem neviděl modré chrpy očí(Na) vesnických žen jež schýleny studní nad okovem(Na) plavým dobytkem zvlnit se stráně na úbočí(Na) kdy už jsem nezaslech kukačku ztemnělým hlubokým plesem(Na) slunce se koupat rozehrát vlny stříbrným chvěním(Na) kdy už jsem nepotkal poutníka vonícího lesem(Na) s očima plnými blesků luk světlem vod zrcadlením(Na)

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

84. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V SOUMRAKU LETNÍM. (Irma Geisslová)
  2. Sonet za dubnového spleenu. (Josef Svatopluk Machar)
  3. SLOKY. (Karel Babánek)
  4. ČÁRY. (Alois Škampa)
  5. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO. (František Kvapil)
  6. FIALKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Causerie z venkova. (Antonín Klášterský)
  8. Duhami zahrá svit. (František Taufer)
  9. Vzhůru! (Jaroslav Vrchlický)
  10. NA VSI. (Antonín Sova)