POHANSKÉ SLOKY V DEN ČARODĚJNIC.

Antonín Sova

Dnes v osvobozeném kraji jde jaro lukami, lesy, poli a háji. V den předkvětnový se zdá mi, že mluví zem k člověku nocí ztemnělou. Že všecko tancem a hrami a řečí rozchvělou hor s dálkami, stromů s travami na mezi dole. Zas bůžkové rodní tančí tam v kole. Hle, pod lípami s žínkami skvrny zřít bílých koní, vše zdupanou loukou tmí se a voní a voní. Jsem volný, jsem nezajat, nespím, toť radostné vzkříšení. Mně zdá se, že cizí zřím prchat bohy tam hájem dubů a hlohů v stišení, zbroj mizet, jich přilby a břeskné jich navždy zmlkat rohy. Kraj světly hoři. Však navždy se přistěhovala to bůžků se domácích vracela rodina, rozvátá světem. My otvíráme jim dokořán statků vrata. Jak rozdováděná byla, jak pochodně vyhazovala dnes, po spaní tisíciletém ta bohů, bůžků a skřetů cháska odpočatá.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

350. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Cvrček se pod naší stodolou chechtá, (Josef Holý)
  2. ZAŠLÉ NEDĚLE. (Antonín Jaroslav Klose)
  3. Zvony a skřivani. (Jaroslav Vrchlický)
  4. FANTASIE. (Antonín Klášterský)
  5. NERUDOVY RŮŽE! (Xaver Dvořák)
  6. Staré drama. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DOMA (Petr Křička)
  8. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  9. Letní odpoledne. (Josef Václav Sládek)
  10. KRAJINA. (Viktor Dyk)