PÍSEŇ.

Antonín Sova

Hvězd zpívalo stříbro o shledání duší tolika šípy do krvava proklátých. Kořistí pýchou zmatení neslyšeli, hluší. Smrt objímali rameny do dálek rozpjatých. A život krátký stál v pláči svojich u pramenů, ty unikaly a v kleteb se měnily tragický dar a takto roztříštěny o skály v krvavou pěnu v nich rozplývaly se v zoufale vyčítavý var: Až zítra dobrotu srdce svého dáš za dobrotu, jen od duší, věcí všech ji pokorně, vroucně ber. Dne poslechneš-li mstivou, bolestnou, kořistnou hmotu, již nikdy se neshledáš s hudbou nebeských sfér.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

664. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FOINIX. (Petr Křička)
  2. IMPROVISACE KU SMRTI HAZARDNÍ (Antonín Sova)
  3. Chrám. (Xaver Dvořák)
  4. Ad te clamamus exules filii Evae. (Stanislav Kostka Neumann)
  5. NOKTURNO. (Růžena Jesenská)
  6. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MORAVA. (Josef Holý)
  8. VÝKŘIKY DUŠÍ... (František Hais)
  9. KREV (Jan Opolský)
  10. Ctih. Anna Kateřina Emmerichová. (Sigismund Bouška)