Ctih. Anna Kateřina Emmerichová.

Sigismund Bouška

Ve chvílích nočních, spánek kdy míjí skráně, vídám tě bledou, zsinalou barvou smrti, na lůžku panny v horečce utrpení v extasi bdíti. Nemluvným tichem bije tvé svaté srdce. Bezkrevné tělo pomalu krvácí dále – – Pozvedáš hlavu s nestvůrné koruny tíhou, krvácí čelo. Jaké to ruce? Maria neměla bledších. Otiskem cudných retů v nich hoří rána. Kdo měl to srdce, v hynoucí panny tělo vpálit to stigma? Obraze živý Ukřižovaného! Jaká to muka stálého umírání? Divte se dívce, rekyni v utrpení za cizí viny! Hoří ta duše nesmírnou k duším láskou, plamenem žhoucím roste a přerůstá bolest, ale té duši žíznící nadlidskou žízní ještě to málo! Jaká to oběť! Ježíš ji nejlépe cení. Vlněním věků vodí tu trpící duši, do dílny Věčna dává jí v obdivu zříti v závratné visi. Pukají poupětem panenská její ústa: neznámé divy mluví a Poutník je črtá – – Užásl svět, to vesnické děvče prosté učence předčí. Jazykem světců šepotá Kateřina. Bez tíhy času, prostoru bez okovů prochází věky, s Adamem žije v ráji, s Ježíšem trpí. Jaký to život! Před zrakem nevěřících zázrakem drží Boží Prozřetelnost k výstraze všem a k hroznému poučení: Ukřižovanou!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

680. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLZA (Arnošt Procházka)
  2. Modlitba večerní. (Otokar Březina)
  3. BALLADA O SMRTI. (Růžena Jesenská)
  4. Rád mám mrtvá těla. (František Sís)
  5. Vrať se! (Xaver Dvořák)
  6. Umdlení bolesti. (Karel Nejč)
  7. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  8. Děvín (Rudolf Medek)
  9. Rukojmí (Rudolf Medek)
  10. PO LETECH (Karel Toman)