Letní večer.

Antonín Sova

Letní večer.
Ves oživne, když večerem se stmívá. – Skrz bezu chumáče se měsíc dívá; psi utichli, jen oblak much kdes v stíně se černá vzduchem, klesá k zemi líně a mizí kdes... Před domky dívky metou, smích zvonivý zní veselou jich četou, a okov blízké studny skřípe časem... Hned u domků hrá vlna větru klasem... Je svátek zítra... Z nejasného křiku je slyšet rozladěnou harmoniku a nosový smích známých humoristů. – V to kluků chomáč, v ústech proužky listů neb trávy napjaté též spustil s vřeskem. A všecko plane luny modrým leskem... 21