Letní večer.

Antonín Sova

Ves oživne, když večerem se stmívá. – Skrz bezu chumáče se měsíc dívá; psi utichli, jen oblak much kdes v stíně se černá vzduchem, klesá k zemi líně a mizí kdes... Před domky dívky metou, smích zvonivý zní veselou jich četou, a okov blízké studny skřípe časem... Hned u domků hrá vlna větru klasem... Je svátek zítra... Z nejasného křiku je slyšet rozladěnou harmoniku a nosový smích známých humoristů. – V to kluků chomáč, v ústech proužky listů neb trávy napjaté též spustil s vřeskem. A všecko plane luny modrým leskem...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

151. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. Noc podzimní když bouře černé běsy (František Leubner)
  2. Návrat domů. (Antonín Sova)
  3. VYHOŘELÁ VES (Antonín Sova)
  4. podzimní večer (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Světlá noc (Antonín Sova)
  6. VEČER. (Otakar Auředníček)
  7. SAMOTA (Antonín Sova)
  8. CASSIUS (Karel Toman)
  9. Stesk honicích psů. (Antonín Sova)
  10. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)