Stesk honicích psů.

Antonín Sova

Náš nadlesní byl dlouho, dlouho chorý. Však v poledne hvízd’ na psy pronikavě, i dvéře uzavřené na závory jich náhlým vpádem rozlétly se hravě! Dnes psi tak smutně před myslivnou leží, své boky tisknou v trávu, jež tu bují, obojky zvoní... Plotu řídkou mřeží zřít lesy, jak se v mlhy ponořují. Jak před deštěm by bylo... Mrtvo dýchá z borovic, modřínů a jednotvárně pivoňky voní, bzučí hmyz tak zticha... Tři dny už čekají ti psi... Však marně...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

406. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ MOTIV. (Petr Křička)
  2. IX (Karel Hlaváček)
  3. Letní večer. (Antonín Sova)
  4. Vyšel jsem v přítmí... Válečný čas byl. A země (Antonín Sova)
  5. WATTEAU. (František Kvapil)
  6. XI. Noc podzimní když bouře černé běsy (František Leubner)
  7. MĚSÍČNÁ NOC. (František Soldan)
  8. SAMOTY UTONULÉ V DUŠI. (Karel Červinka)
  9. SAMOTA (Antonín Sova)
  10. VYCHÁZKA (Antonín Sova)