Vyšel jsem v přítmí... Válečný čas byl. A země

Antonín Sova

Vyšel jsem v přítmí... Válečný čas byl. A země voněla bouří a spláchnuta deštěm bujela všady. Psi vyli zavřeni v těsných stájích odbyté kultury, Bezvládí duší když táhlo, táhlo starými Městy. Psi světa starého, vyhnilé, napuchlé zdvíhali oči od kostí, na nichž leželi. Vyli tak časem v dálku. Táhli jsme neslyšně Městy a prolínali jsme zdi, přebarvili jsme vody a nasákli do vůně květů. Psali jsme Memento na chrámy, příkrá cimbuří hradů, na dvéře ložnic. Byl válečný čas. A země prolnutá námi se černala před jarem příštích věků. V mlhách jsme přes Města táhli za zpěvu budoucích žalmů.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

164. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stesk honicích psů. (Antonín Sova)
  2. Letní večer. (Antonín Sova)
  3. V POKOJI SEDÍM SÁM A SÁM... (Louis Křikava)
  4. CASSIUS (Karel Toman)
  5. PODZIMNÍ MOTIV. (Petr Křička)
  6. XI. Noc podzimní když bouře černé běsy (František Leubner)
  7. VYCHÁZKA (Antonín Sova)
  8. IX (Karel Hlaváček)
  9. Návrat domů. (Antonín Sova)
  10. NÁLADA STARÁ. (Jan Opolský)