VEČER.

Otakar Auředníček

Jak českých srdcí steré slzy žhavé hvězd krůpěje se chvějí v noci tmavé, nesmírně smutný ohlas pozdních zvonů ve vzduchu zůstal chvět pln smutných tónů. Chumáče bílých chalup nocí svítí, z nichž časem bdících psů zní dlouhé vytí, a vlna tmy se na kraj pustý vrhá, ten kraj svým smutkem srdce z prsou trhá... Za okny chalup zda pláčete zticha, neb zda vám z kronik zašlá sláva dýchá, neb v tupý spánek zda vám padá hlava? Jest jak noc hvězdami sny duše žhavá? Já v kraji smutku k vám se šinu blíže a náhle jak zřím na rozcestí kříže, tam v tělo matky, jež se pod mnou klene, to zdají se mi dýky zaražené...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

553. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Světlá noc (Antonín Sova)
  2. Letní večer. (Antonín Sova)
  3. podzimní večer (Stanislav Kostka Neumann)
  4. MŽIVÝ DEN. (Karel Červinka)
  5. CASSIUS (Karel Toman)
  6. None (Karel Leger)
  7. Májový večer. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Připozdívá se... (Stanislav Kostka Neumann)
  9. PO ŽNÍCH. (Adolf Červinka)
  10. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)