Bez ní.

Antonín Sova

Park opadaný, žlutý byl, hrál ve větvích si větru kvil, a starý fontán dumavý dubových listí příval kryl. Tlum dubu vysoký a stár se halil do říjnových par, jich větvemi dech záplavy, západu chladný klesal žár... Ó jaký země vlhký chlad a jaký stín se řítil z lad a jaké prázdno kam jsi zřel, skráň počalo ti ovívat! Bez motýlů a chvění much se prázdný, čistý modral vzduch, jen zástup vran se zved’ a tměl, nad zemí táhna polokruh. A ve fontán, jenž vyschl již, svou červeň západ pouštěl níž, ve zbylou vodu na dně kles’ skrz rezavou a puklou mříž. A ona nešla, nešla... Ztich’ ve větvích stromů její smích, a její velký plavý pes sem nevlít’ prudkých ve skocích... Již vím... Teď v sedm hodin as promenad v městě bude čas, a po chodnících hlavních tříd teď půjde v světel žlutý jas. Z pod závoje se bude smát, až zoubků bílý blyskne řad, až cigánské ty oči tmít se budou, mhouřit, vysmívat, eh koketa! snad půjde již se známým pánem, k němu blíž se nakloní s tím úsměvem, jenž dráždí mne tak přespříliš, co její pes po chodnících se bude vléci smuten, tich ve stopách jejích, v zraku svém stesk po venkovu, žertech mých.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

324. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. V prázdnu polí (Antonín Sova)
  3. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Nad starým autorem. (Antonín Sova)
  5. PŘED OBRAZY FERDINANDA ENGELMÜLLERA. (Emanuel Čenkov)
  6. Mně stesklo se po máku červeném... (Antonín Sova)
  7. VRBY. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  8. U STARÝCH KAMEN (Antonín Sova)
  9. Nádražní vrabci. (Antonín Sova)
  10. PODZIMNÍ VEČER. (Josef Svatopluk Machar)