Starci.

Antonín Sova

Zamlklí starci mám vás rád, když jdete v slunných dnech na podzim přes vyprahlý sad, tonouce v hovorech. Vysoké habry nad vámi a v brázdách plno vran, svit vlažný blýská travami, luh do rosy je vtkán. Sarkasmu vráska svírá ret a hluboce vpad’ zrak, vás urazil již stokrát svět, zvykli jste tomu tak! Snad proto jdete v svadlý sad, v prořídlý jdete háj, že učíte se umírat tak klidně jak ten kraj?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

172. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. CESTOU Z MNÍŠKU NA SKALKU. (Emanuel Čenkov)
  3. POD SVATOBOREM. (Jaroslav Vrchlický)
  4. CIII. Říkají mi stále starci (Jaroslav Vrchlický)
  5. PODZIMNÍ MOTIV. (Petr Křička)
  6. Invektiva. (Milan Fučík)
  7. DOMOV (Božena Benešová)
  8. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  9. Po rocích. (Antonín Sova)
  10. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)