Po rocích.

Antonín Sova

Po rocích v letní čas ty domů návsí jdeš, z kovárny jisker tříšť v silnice ticho padá. To mnoho prchlo let. Táž kývá stará věž, z luk tentýž skřehot žab se dlouhou písní skrádá. Pár tichých starušek tě v čepcích pozdraví, však ty jich nepoznáš... Muž dospěv starce let se dlouho ohlíží... Jak celý sestár’ svět! I staré kaštany u cesty prohnily. Co stínů blednoucích nad hlínou mohyly! A divná nálada tvé kroky zastaví, jak v lese k večeru, kde zář se žlutá schvívá. Po stínech poznáš hned, že den se připozdívá těm, kteří za ruku tě kdysi vodili...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

635. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ballada o Andělce. (Antonín Sova)
  2. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  3. Starci. (Antonín Sova)
  4. STAROU CESTOU. (Antonín Klášterský)
  5. None (Karel Leger)
  6. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. POD SVATOBOREM. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SUCHOPAR (Antonín Sova)
  9. DOMOV (Božena Benešová)
  10. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)