Ne Andělka nesměla z domu jít(Na)
že měla to s psíkem nakázáno(Na)
Jen mohla si s pannou promluvit(Na)
Tož šeptala Ty má hloupoučká panno(Na)
Ale pak v dlouhé odpoledne(Na)
slunce když v záření na vše si sedne(Na)
ubíhal nějak pomalu čas(Na)
Byla jí dlouhá dlouhá chvíle(Na)
i psíčkovy uši ji zmrzely bílé(Na)
i jeho chraptivý zlobivý hlas(Na)
V tom pojednou muziky ozvaly(Na)
se do tiché návsi z povzdálí(Na)
Hle ženich a mládenci na koních(Na)
Zní zpěvy návsí žert a smích(Na)
Jak fábory vlají rozmarýny(Na)
Teď zanikly průvod jak vrh sem stíny(Na)
S nevěstou dvojspřeží bujné letí(Na)
a vida sta za průvodem dětí(Na)
že oči se nemohou dohleděti(Na)
Jak Andělka pobíhá po světnici(Na)
zavřené uvnitř na petlici(Na)
Vše přehnalo se jak vidění divé(Na)
vichřice barev a hlasů všech(Na)
hle chrpy a máky a koukoly živé(Na)
teď klarinet zapísk a dozněl plech(Na)
Již Andělka dveře otevřela(Na)
jak vrzly a zůstaly dokořán(Na)
květ utrhla v zahrádce kolem čela(Na)
jej vpletla si vyběhla Se všech stran(Na)
takové podzimní ticho vlažné(Na)
nad hlavou jíkalo ptactvo tažné(Na)
a podzim se loučil padal list(Na)
za listem jak vybledlý ametyst(Na)
k večeru jak se schylovalo(Na)
údolí v stínu spočívalo(Na)
A běží již Andělka za průvodem(Na)
a za hudbou mizící do polních cest(Na)
jež prorvány místy stříbřitým brodem(Na)
kams vedly kde sousední vesnice jest(Na)
A brzy jak průvod dohonila(Na)
hned vmísila se hned zatančila(Na)
jak se svatebčany by za jedno byla(Na)
Tu najednou tolik neznámých dětí(Na)
se k řebřinám dralo kde houpavé(Na)
se nadnášely a zpívaly ženy(Na)
kde výskaly hravě rozdováděny(Na)
co vozy se počaly předháněti(Na)
ty předjíždět příliš loudavé(Na)
Jak s rozmarin pentle vzduchem šlehly(Na)
hned slunce se rozhořelo v nich(Na)
až slzy tím hýřením do očí vběhly(Na)
až bujněji volněji zahýřil smích(Na)
Jak člověk se ztratí tu ani neví(Na)
tak láká ten výskot a ty zpěvy(Na)
a všecko jak pohádka se jeví(Na)
Kůň ženichův tábory potřásá(Na)
Ty do výše vlají A u uzdy visí(Na)
z tak překrásných šátků okrasa(Na)
že červeň se v žlutavé kvítky mísí(Na)
Křik mládencův echem zachytla louka(Na)
Teď klarinet zaštěbetal a písk(Na)
hlas hromový bombardonu houká(Na)
a zástup jak jedním by výskotem výsk(Na)
Huš Koláčů zbytek se rozletěl(Na)
Své Andělka drobné ruce zdvihá(Na)
a její zrak černý div za divem stíhá(Na)
ty pohyby steré horkých těl(Na)
Oj čtyři mládenci krásní jsou(Na)
na opentlených koních jedou(Na)
se svojí každý družičkou(Na)
potajmé jakés řeči vedou(Na)
A zase divoký koní skok(Na)
Ves před nimi neznámá je blízká(Na)
Tu jako by Andělce vázl krok(Na)
tak cizí se jevila jí víska(Na)
To svírá jí srdce oh vrátit se chtěla(Na)
Leč nejmladší mládenec družně k ní děl(Na)
Tys Andělka Tak jsi mi vyrostla celá(Na)
A usmál se na ni a poodjel(Na)
Let dvanáct Andělce v podzimi bylo(Na)
a otec vždy říkával Potěcha má(Na)
To dítě se moudré již narodilo(Na)
v něm žiji jak Bůh je nad náma(Na)
S ní princezna vešla do chalupy(Na)
hloupého chlapa jenž neví jak(Na)
si na poli spočíst sena kupy(Na)
den ode dne žije všelijak(Na)
Tak říkával vdovec Však v poslední čas(Na)
kams za hory srdce jej lákalo zas(Na)
on Andělku políbil sehnul se k skráni(Na)
děl Dárek ti přinesu od hodné paní(Na)
Tož Andělka k noci až čekávala(Na)
však někdy ji podivná tesknota jala(Na)
a někdy se tolik všeho bála(Na)
Ji schvátila mnohdy chvíle stesku(Na)
když od sousedů cos zvěděla(Na)
když po mamičce tam na nebesku(Na)
si zastesknouc u okna seděla(Na)
ni nežvatlala ni nepěla(Na)
Vždy bývá tak Sedá doma s psíkem(Na)
a s pannou si hrá a s pidimužíkem(Na)
jenž ze dřeva hrubě vyřezán(Na)
špinavý černý pln sedřených ran(Na)
jak zemitý kořen jenž ohlodán(Na)
Neb k sousedním dětem odskočí si(Na)
a hraje si chvíli Plavý cop(Na)
jí vzduchem se rozlétne na pás až visí(Na)
však za chvíli po dětech není stop(Na)
A přece jen domov hlídat musí(Na)
Tož vrací se zas a hlídat zkusí(Na)
Vše hlídá Skříň stůl a kámen brusu(Na)
stůl truhlářský pod ním hoblin pár(Na)
a několik čerstvě páchnoucích kusů(Na)
dřev rozestavených a mnohý cár(Na)
visících hadrů na šňůrečkách(Na)
pár pestrých kytek na stonečkách(Na)
pár pružin močících se v bečkách(Na)
Tam za pořízem jenž v stmělý kout(Na)
je postaven vždy místo její(Na)
tam večer bývá tajemněji(Na)
když stíny jabloně se stmějí(Na)
jak by se křídla měla vzdout(Na)
Snad někdy dočte do smrákání(Na)
pohádku Dlouho ještě sní(Na)
o Zlatých zámcích Vodní paní(Na)
o Záři zlatých jabloní(Na)
a o Růžence v planých růžích(Na)
o vodnících a pidimužích(Na)
A přece se Andělka zapomněla(Na)
Tu zaslechši hudbu blahem se chvěla(Na)
hned zatančila pozapěla(Na)
Na vrchy na lesy na planiny(Na)
se odpolední kladly stíny(Na)
Toť cizí ves cizí A na návsi(Na)
se za svatbou všichni sběhli psi(Na)
k hospodě jak se dojíždělo(Na)
pomalým klusem víc zpívat se chtělo(Na)
V tom divočeji si zavýskly ženy(Na)
když před nimi na prostor zatažený(Na)
pan družba si vkročil vyjednával(Na)
výkupné jakés a holí mával(Na)
jež pentlemi plála rozmarýnou(Na)
Cos zvučnou řečí spustil a plynnou(Na)
však slova se ztrácela Zahráli(Na)
v tom hudci Jak koně se vzpínali(Na)
V tom hrbáček s výkupným drobný se sklonil(Na)
Hned rachotem zákolesník zvonil(Na)
a vozy se hnuly Až před hospodou(Na)
kdes postály Ženy v seskoku(Na)
jak zapískly braly se kol boků(Na)
vždy pár a pár svázány přátelskou shodou(Na)
a drobnými rychlými krůčky vběhly(Na)
do taneční síně Tu každý svou(Na)
jak uchytil lačnými pohledy střehli(Na)
je staří jak pomlouvačni jsou(Na)
A hej a hoj To tančí se divě(Na)
A hoj a hej Ten rovně ten křivě(Na)
ten šoupá se a ten shrbený k zemi(Na)
ten ušklíbá se a ten bez hlesu němý(Na)
ten krouží ten cifruje ten jak by trny(Na)
měl v nohou jak šlape opatrný(Na)
A hudba jak hraje a tanec jak víří(Na)
jak páry v kole rostou se šíří(Na)
to okny je spatřit a veřejemi(Na)
se stromů a plotů až dolů k zemi(Na)
kde k umačkání se chumelí hlavy(Na)
kde každý se hlučně a pitvorně baví(Na)
a vydrží státi do únavy(Na)
Andělka mrštně se protáhla k dveřím(Na)
a s obdivem v taneční zřela rej(Na)
Teď vrátím se domů a otci se svěřím(Na)
Teď musím již domů děj se co děj(Na)
Ne na to čas není pomýšleti(Na)
A hodina za hodinou letí(Na)
Blíž Andělka sálu blíž je blíž(Na)
teď ve víru tanečníků již(Na)
oh Andělko slyšíš neslyšíš(Na)
Co Andělka v sále stranou stála(Na)
nějaká ruka ji za rámě jala(Na)
a kde se vzal nejmladší mládenec(Na)
na tvářích nachový ruměnec(Na)
se sklonil k ní ujal ji kolem pasu(Na)
že rozlítly se jí copy vlasů(Na)
a s výskotem jinocha křepčit se jal(Na)
a takovou píseň jí zazpíval(Na)
Už Andělko na tebe dávno jsem čekal(Na)
už o tebe jsem se dávno lekal(Na)
Však dobře žes přišla budeš mou(Na)
rozmarýnkou a družičkou(Na)
Tu láhev jí podal k rtům sklonil dolů(Na)
až hrdlem to kloktalo glu glu glu glu(Na)
Andělka pila však styděla se(Na)
před mládencem hlavu svěsila v žase(Na)
a svlačec jejž měla v ní vpletený(Na)
se mládence dotýkal prsteny(Na)
a korunkou z květů jež rozvila se(Na)
Ni jediné slovo jí nenapadlo(Na)
V tom oko se upřelo na zrcadlo(Na)
A nějaký strašný pocit i krásný(Na)
jak s výše by v blankyt klesala jasný(Na)
za hudby a zpěvu tak zdálo se jí(Na)
sevřené v loktech divočeji(Na)
se točila hoj a hej rychleji stále(Na)
a v blaženosti neskonalé(Na)
Pak pustil ji zmizel Však dosud cítí(Na)
žár v útrobách svojich stisků těch(Na)
Jí blažené oči se smějí a svítí(Na)
a hoří zrychlený jí dech(Na)
Je po tanci Hle Jdou ku hostině(Na)
A mládenec dí jí Pojď ty též(Na)
Již muzika táhne po dědině(Na)
hle zahýbá ku statku nevěstině(Na)
oh Andělko domů nemůžeš(Na)
ne domů ty ještě nemůžeš(Na)
To selský je statek Sad jabloňový(Na)
svou žlutí civí do oken(Na)
Štít obílen je jako nový(Na)
a jak by smál se sousedovi(Na)
jenž rozbit věkem nahrben(Na)
A dveře v předsíni dokořán(Na)
tu vřavu podobnou hejnu vran(Na)
nestačí pojmout hltat skrývat(Na)
staříky které zříš se kývat(Na)
a řváti rozjařeně vivat(Na)
svá místa hledat podél stěn(Na)
u dlouhých stolů na nichž bílý(Na)
je všudy ubrus rozestřen(Na)
To na nich kytky rozhodily(Na)
děvečky jež vesele švitořily(Na)
a zrak jichž plál jak modrý len(Na)
V zápecí muzikanti sedli(Na)
fanfáru spouští řvavou tuš(Na)
Plecháče ke rtům zprahlým zvedli(Na)
co vedle již u všech stolů jedli(Na)
a o talíř jich zvonil nůž(Na)
A jeden jak upíjel druhý jak krájel(Na)
a třetí jak vidličkou do mísy zajel(Na)
jak jiný se zařehtal nakažlivě(Na)
řeč družba spustil vtipně tak tklivě(Na)
i lišácky selsky i humorně živě(Na)
že bylo slyšet jak moucha bzučí(Na)
tak ticho jak ve škole když se učí(Na)
A vtipně že skončil cos do všech vjelo(Na)
zas chumelilo se to připíjelo(Na)
a plecháče s pentlemi z ručky do ručky(Na)
nad hlavami kolují drobnými krůčky(Na)
kol stolu se děvčata s mísami točí(Na)
a štědřejší jsou své milé li zočí(Na)
Na zápecí hemží se kupa dětí(A4a)
i po zemi všude i pod stoly(A3a)
A kornout li pokroutek mezi ně sletí(A4a)
jak rvou se jak křik jich hlaholí(A3a)
A hej a hoj Soused jenž used si v čelo(A4a)
své obrovské za stolem roztáhl tělo(A4a)
On největší jedlík a piják a zpěvák(A4a)
rváč největší furiant do práce levák(A4a)
již notuje k průvodu nástrojů znících(A4a)
cos štěbetajících a hledajících(A4a)
A hej a hoj Bohatá selka z Blat(Na)
se zahanbit nedá Chce zazpívat(Na)
Své růžové tělo kypré a silné(Na)
ve veselosti kratochvilné(Na)
na židlici skákavě nadnášela(Na)
jí očka hned hrála jak naivně pěla(Na)
Byl jednou jeden domeček(Na)
v tom domečku panenka(Na)
vykoukala z okénka(Na)
V té vřavě Andělka přikrčena(Y4m)
kdes u zápecí tam stojí blíž(Y3a)
Je večer a síň již osvětlena(Y4m)
Oh Andělko slyšíš Neslyšíš(Y3a)
Vše kouzlem plane v tom osvětlení(J4f)
Nevěsta náladu jak mění(J4f)
Je snědá v tom bílém šat krásný má(J5m)
ach s růžovýma pentlema(J4m)
jak z pohádky to krásná paní(J4f)
Andělka oči nechá na ní(J4f)
zří na ni a zří na věnec(J4m)
Tu kde se vzal tak z nenadání(J4f)
zas objevil se mládenec(J4m)
Jen muzikanty obsloužil(J4m)
již po boku zas u ní byl(J4m)
a takto děl k ní zatoužil(J4m)
Tys Andělko má to nikdo neví(Na)
to netuší nikdo a nevyjeví(Na)
Dobře žes přišla budeš mojí(Na)
ať nás to třebas život stojí(Na)
Dobře žes přišla budeš mou(Na)
rozmarýnkou a družičkou(Na)
Za muzikantský tě posadím stůl(Na)
a od všeho co mám já dám ti půl(Na)
tu fíky a hrozinky jabka zlatá(Na)
je miska tvá Andělko vrchovatá(Na)
nuž připijeme si pospolu(Na)
v láhvi to kloktalo glu glu glu(Na)
Měl mládenec nápady jako dítě(Na)
jak hračka když krásná okouzlí tě(Na)
V tom na muzikanty co zapomíná(Na)
jen Andělce přeje ulévá vína(Na)
i rosolky ulévá do kalíšků(Na)
jen pro Andělku svou drobnou myšku(Na)
Ta upejpavě jak připíjí si(Na)
cos v povědomí se jejím křísí(Na)
a hlava jak se jí zatočila(Na)
tak sladce tak ospale umdlena byla(Na)
Čím pozdnější večer zapadá(Na)
vždy divější vzbouzí se nálada(Na)
a hoj a hej mládenec jak by byl zpilý(Na)
je nějak podivně rozpustilý(Na)
i ona je veselá potácivá(Na)
ručkama tápe zrak sklenný se dívá(Na)
a mládenec cosi jí do ucha zpívá(Na)
Ven s Andělkou vyjdou Noc je tmavá(Na)
bezhvězdná klenba promodrává(Na)
Zde klátí se chatrč Tam dýmají hutě(Na)
Oh Andělko drahá já povedu tě(Na)
A za pás jak vzal ji za ní krokem(Na)
přes chomáče květů jak prchala skokem(Na)
tu Andělce šeptal Zda vzpomeneš(Na)
Tam za vršek viď mne vyvedeš(Na)
Ne k tátovi nechoď ne nechoď domů(Na)
tak nikdo tě neměl rád nebude mít(Na)
Tam neutečeš tak ledakomu(Na)
tam brzy už macecha bude tě bít(Na)
Radš nemysli na domov holka zlatá(Na)
to každý zmane li si táta(Na)
zas oženit se znovu chvátá(Na)
To slyšet a oči jí zesmutní(A3a)
A nohy se jí bázní chvějí(A3a)
Mládenec žhavě skloněn k ní(A3a)
vede si stále útočněji(A4a)
Však jak se k ní sklonil a v loktech ji svíral(A4a)
hlas v hrdle jí náhle strachem zmíral(A4a)
pláč úzkosti se v očích sbíral(A3a)
V tom sevřel ji krutě A takový děs(A4m)
ji přepad ji k útěku šíleně vznes(A4m)
že ještěrkou vymkla se Klopýtavě(A4a)
se potácel za ní tmou řítil se žhavě(A4a)
dech v líc jí a jak by kdes propad se v trávě(A4a)
I zahoukly hlasy od statku zdola(Na)
Kdos na prahu osvětlen stojí a kývá(Na)
Kdos za mládencem se rozbíhá volá(Na)
Leč Andělka prchá a neumdlívá(Na)
Tma neznámé končiny šumot les(Na)
jak na blízku dech by z hlubin svých vznes(Na)
I minula vršek již byl tu jiný(Na)
a stromů i lesů a hájů stíny(Na)
mhou chladně se kouřící doubraviny(Na)
To neznámé podivné krajiny kout(A4m)
oh Andělka bojí se ohlédnout(A3a)
Jej vidí a cítí ne nemá jej ráda(A4a)
div hanbou se do země nepropadá(A4a)
jak oči mu žhnuly jak z tmy se zdál růsti(A4a)
A rákosí uschlé jí pod nohou šustí(A4a)
teď proti ní leskne se tmavých vod ústí(A4a)
Tu pojednou v hlavě mrákot tíž(Na)
se zdvihá jako pára ranní(Na)
Andělko slyšíš neslyšíš(Na)
Kdos jak by stále volal za ní(Na)
Však probuzena již střízliva(Na)
se rozhlíží a tápe kolem(Na)
Je sama Je sama Noc chladivá(Na)
jen listí šustí v háji holém(Na)
Teď Andělka bojí se Bože můj(Na)
neopouštěj mne při mne stůj(Na)
V tom na domov jak si vzpomněla(Na)
v nic nálada bujná se poděla(Na)
a mládenec jak by se propad v noc(Na)
zaniklo kouzlo jeho moc(Na)
Andělka unavena klesá(Na)
v mech trávný u černého lesa(Na)
jejž tušit vedle Olší hájem(Na)
tma jako černý popel padá(Na)
Podzimní palouk zvadá zvadá(Na)
a ticho mlčí celým krajem(Na)
Mlhy se vláčí před ní zdola(Na)
kdes poblíž za ní sýček volá(Na)
pak ticho neproniklé dusné(Na)
Andělka tiše pláče Usne(Na)
A tu se jí zdá že otec čeká(Na)
Že doma ji hledá a že se leká(Na)
a vyhlíží noci do daleka(Na)
Tak ráda by běžela neví kudy(Na)
dál běžeti nebo se vrátit zpět(Na)
Líp hlavičku přitisknout na chladné hrudy(Na)
ni neozvat se a dotrpět(Na)
Ah zdá se jí že se bělá ráno(Na)
však dosud je v jizbě neodestláno(Na)
A před hrozným trestem za vinu(Na)
o přímluvu modlí se matčinu(Na)
Pak v neklidném spánku ještě vzlykne(Na)
jak ptáče když pohne se a tikne(Na)
Je umdlena Chví se Těžký sen(Na)
má po něčem truchlících princezen(Na)
Ne ráda už mládence dávno nemá(Na)
Jak uchvátil krutě ji rukama těma(Na)
Ooh Prstečky cudně se pokřižuje(Na)
V tom úlevu pocítí zadřimuje(Na)
A tichý šum vod jak paloukem svistí(Na)
jak větrové jacísi křísí se skoční(Na)
jak s korun keřů sprchává listí(Na)
jde temná chvíle popůlnoční(Na)
Tu zdály se světliti vrchy kolem(Na)
snad měsíc měl vyjíti nad údolem(Na)
kraj zcela byl neznámý otevřený(Na)
v mhu pohlceny skalní stěny(Na)
A tu se jí zdá jak v luční trávě(Na)
by srny se zjevily Postály hravě(Na)
a větřily Mlhy svitem bledým(Na)
skleněným leskem modrošedým(Na)
u lesů houstly Tu měsíc vyšel(Na)
a její sluch jemný vše zvuky slyšel(Na)
Tu pidimuž jeden a druhý a třetí(Na)
a sto se jich zjeví a počnou pěti(Na)
a tančiti jako droboučké děti(Na)
Jim z vousů rosa stříbrná visí(Na)
jich kahany žlutý kruh do mhy křísí(Na)
a jak se jen zjeví kraj oživí cizí(Na)
V tom srny letem větrů mizí(Na)
jich útěkem rozšumí se břízy(Na)
Teď jak by pokračoval rej(J4m)
z vesnické divé hospody(J4m)
Juch Tralala Juch Hoj a hej(J4m)
V zcuchané trávě u vody(J4m)
V zcuchané trávě nad vodou(J4m)
pidimužíci tancujou(J4m)
a kde se vzal v tom okamžení(J4f)
na huňatém svém medvídku(J4m)
to budí sladké podivení(J4f)
princ jede v klusu nadskakuje(J4f)
ji žhnoucím okem pozoruje(J4f)
jak svou by končil přehlídku(J4m)
Zvuk rohů houknul krajinou(J4m)
pidimuž semknut s pidimužem(J4f)
teď řadí se blíže blíže jdou(J4m)
snad obklíčí ji odvedou(J4m)
Ne nebyl to princ Oh jak se dívá(J4f)
To mládenec je a hle a zpívá(J4f)
To on je on zas Ve snu vzkřikne(J4f)
ne dnes již dnes mu neunikne(J4f)
Jak usmívá se oči žhnou(J4m)
jak zpívá Andělko jsi mou(J4m)
A jak to pravil mha se přede(J4f)
šum zavzní jak když kdosi jede(J4f)
Cválají srnky šedé a hnědé(J4f)
A nežli zvěděl devět vil(J4m)
na srnkách drobných přiklusalo(J4f)
Na žádnou nevzhléd nemluvil(J4m)
se žádnou Srdce umíralo(J4f)
úzkostí jen se blížil k ní(J4m)
Andělko má jsi prohlédni(J4m)
A jak to dořek tichý smích(J4m)
zněl závistných těch vil a zlých(J4m)
A jak by v útočivém ryku(J4f)
se na ni vrhly v okamžiku(J4f)
než dostih jí než ruku vztáh(J4m)
po vlasů jejích kučerách(J4m)
A jak se dech ji hrůzou krátil(J4f)
a jak ji jal a jak ji schvátil(J4f)
z hrozného snu se probudila(J4f)
Však navždy v jeho moci byla(J4f)
Tma nevidný kraj zatopila(J4f)
Krčíc se vstala ze klubíčka(J4f)
jak by se vymotala víčka(J4f)
tak těžká měla horká líčka(J4f)
Jak cestou by jí zpíval svítil(J4f)
Už na věčnost jsem tebe chytil(J4f)
Andělko zpíval tiše hajej(J4f)
Údivem trávy vzdychly ajej(J4f)
A každý strom jak děs by cítil(J4f)
Tajnými hlasy noci štvána(J4f)
tím děsem pronásledována(J4f)
po svahu letí Louka koupá(J4f)
se v tiché vodě Louka houpá(J4f)
se pod nohou jí zastaví se(J4f)
Dál Musí Jak by mluvil močál(J4f)
a jak by tiše mlaskat počal(J4f)
teď všecky kře a trávy chví se(J4f)
Zpět zpět se vrátit srdce buší(J4f)
Ne nevrátit se Vzkřikne V hluši(J4f)
hlas zapadne Ne kamsi dále(J4f)
se vyhnout musí Hlava hoří(J4f)
Krok za krokem se hlouběj boří(J4f)
Vzkřik hrůzy Ne V tom zmizet moři(J4f)
Den bílý hoří houštinou(Na)
a slunce tančí nad bahnisky(Na)
tou močálovou lučinou(Na)
již skrz opadlé zříti lísky(Na)
A nad močály v ranní šeř(Na)
to otec jde její pátrá a slídí(Na)
šat servaný má je umdlen jak zvěř(Na)
v své ruce kyj ořezaný keř(Na)
tam v bahno noří kde zdá se cos vidí(Na)
A nad močály stojí on(Na)
a houká v kraj dále se jíti bojí(Na)
Jdou stopy až sem v ten bahnitý sklon(Na)
pak bláto jen pouhé hláď bažiny stojí(Na)
Kdo viděl zlatou děvečku mou(Na)
tak křičí a do údolí volá(Na)
Kdo viděl mou děvečku nešťastnou(Na)
Bublinka tichá prýskla zdola(Na)